Felix le Breux

Felix le Breux
Felix le Breux
Narození	5. dubna 1918 ; Plzeň ; Rakousko-Uhersko
Úmrtí	4. února 1974 (ve věku 55 let) ; Praha ; Československo
Místo pohřbení	Hřbitov Šárka
Choť	Alena Kreuzmannová
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Felix le Breux (5. dubna 1918 Plzeň – 4. února 1974 Praha) byl český herec, člen Městských divadel pražských, filmový herec a rozhlasový vypravěč. Jednalo se především o divadelního herce. Ve filmu byl angažován většinou pouze do vedlejších rolí, zejména mužů pocházejících ze střední třídy. V rozhlase propůjčoval svůj hlas především v dramatických inscenacích.

Život

Narodil se 5. dubna 1918 v Plzni. Otcem byl Felix st. (nar. 8.12. 1879 v Železné Rudě na tamním nádraží – jeho otec Rudolf (děd Felixe) tam byl drážním úředníkem). Otec Felixe le Breux pracoval jako šéfkuchař v hotelu Volpich v Terstu. Později ve 30. letech 20. století pracoval jako šéfkuchař v Grand Hotelu Snitke v Plzni. Matka Felixe le Breux byla Marie, rozená Rubriciusová, dcera Karla Rubriciusa, obuvníka v Plzni.^[1] Vystudoval konzervatoř v Plzni a na začátku druhé světové války začal hrát divadlo. Mimo aktivní divadelní a filmový život pěstoval v soukromí také mnoho aktivit. Byl vášnivým rybářem a kutilem. Byl několikrát ženatý. S první ženou, herečkou Libuší Sobotovou – kolegyní z Plzně, se kterou měl dceru Kristinu, se rozvedl koncem války. Druhé manželství, rovněž s herečkou Alenou Kreuzmannovou skončilo rozlukou koncem padesátých let. Zbytek svého života strávil se svojí třetí ženou Ludmilou. Ludmila le Breux byla lékařka (specializací dětský hrudní chirurg). Zemřel ve věku 55 let 4. února 1974 v Praze.

Profesní kariéra

Již v době studií se aktivně podílel na založení divadelního souboru „Studentský avantgardní kolektiv“, navazující na výdobytky pražské divadelní avantgardy, zejména Osvobozené divadlo. Na konzervatoři byl svěřencem Jiřího Plachého. Ten jej naučil dokonalosti jevištního projevu a slova, což později zúročil zejména v práci pro rozhlas. Divadlo si Felix le Breux postavil na první místo před rozhlas a televizi a film (přesně v tomto pořadí).

Jeho divadelní kariéra začala v divadle E. F. Buriana. Nakrátko působil v Divadle ABC. Plně však zúročil svou hereckou všestrannost až na prknech Městských divadel pražských (1962–1974)^[2], kde také brzy zaujal vedoucí herecké postavení. Jeho charisma ho předurčilo k rolím mužů „velkého světa“. Ve filmu se mu mnoho prostoru k velkým rolím nedostalo. Navzdory faktu, že účinkoval v mnoha filmech, ztvárňoval především muže střední třídy, právníky, lékaře, úředníky. Hlavní roli si zahrál ve filmu pouze jednou (Poslední růže od Casanovy z roku 1966), ale dokázal tím, že je schopen velkého hereckého výkonu nejen v divadle, ale i na stříbrném plátně.

Neméně významná byla také jeho spolupráce s Československým rozhlasem, kdy propůjčil svůj hlas mnoha postavám české i světové literatury, zpracované pro rozhlasové posluchače. V roce 1967 byl jmenován zasloužilým umělcem.

Šlechtičtí předci

Prapraděd Felixe le Breux byl důstojník pěšího pluku číslo 35 Ferdinand (nar. 1778, v Bruselu, dnes Belgie) a oženil se s Josefou, rozenou Volfingárovou z Ploskovic a Volfspachu (Wolfinger von Wolfsbach und Ploskowitz). Otec nevěsty byl Leopold Wolfinger von Wolfsbach und Ploskowitz, matka Barbora von Braunsdorf. Jeho druhou manželkou po ovdovění byla Anna, sestra Josefy. Rod Wolfinger von Wolfsbach und Ploskowitz byl původně český regionální erbovní a rytířský rod. Získal erb roku 1534 a poslední mužský potomek umírá roku 1824.^[1]

Role ve filmu, v televizi, v dabingu a v rozhlase

Film

40. léta

1942 OkouzlenáOkouzlená – role: host na zásnubním večírku
1947 Jan Roháč z Dubé – role: Víšek Raczyński z Raczyna
1947 Siréna – role: ředitel hutí Pásek
1947 Alena – role: komoří
1947 Čapkovy povídky – role: advokát
1947 Podobizna – role: Marcel
1947 Až se vrátíš – role: Brychta
1948 Červená ještěrka – role: notář
1948 O malých pro velké (krátkometrážní film) – role: otec
1949 Rodinné trampoty oficiála Tříšky – role: Veleba
1949 Revoluční rok 1848 – role: Portheim
1949 Pan Habětín odchází – role: dr. Rýpl
1949 PětistovkaPětistovka – role: Ing. Rokos
1949 Pan Novák – role: lékař v pojišťovně
1949 Pytlákova schovanka – role: Kirken

50. léta

Posel úsvitu (1950) – role: správce Wimmer
Temno (1950) – role: Jan Josef z Vrtby
Přiznání (1950) – role: JUDr. Lorenc
Zocelení (1950) – role: ředitel huťařské ústředny
Malý partyzán (1950) – role: dr. Ruml
Mikoláš Aleš (1951) – role: Pinkas
Císařův pekař – Pekařův císař (1951) – role: člen delegace
DS-70 nevyjíždí (1951) – role: Ing. Denkr
Anna proletářka (1952) – role: Šámal
Únos (1952) – role: Douglas
Kavárna na hlavní třídě (1953) – role: Jankovec
Nejšťastnější člověk na světě (1953) (FAMU) (krátký) – role: šéf Craft
Jan Hus (1954) – role: purkmistr Kostnice
Nejlepší člověk (1954) – role: stavitel Kopr
Rudá záře nad Kladnem (1955) – role: redaktor Němec
Z mého života (1955) – role: Maýr
Psohlavci (1955) – role: plukovník Stambach
Budeme připraveni (1955) (krátký) – role: úředník Makovec
Láska ve třech podobách (1955) (FAMU) (krátký) – role: rytíř Jakub Vlk ze Sedla/továrník/profesor
Něco se tu změnilo (1955) (krátký) – role: lékař
Dobrý voják Švejk (1956) – role: policejní rada
Robinsonka (1956) – role: Borův zákazník
Hra o život (1956) – role: Alois Barvík
Vlčí jáma (1957) – role: prezident Vačkář
Štěňata (1957) (FAMU) – role: recepční v Alcronu
Snadný život (1957) – role: dr. Landa
Proti všem (1957) – role: staroměstský purkmistr
Případ ještě nekončí (1957) – role: ředitel
O věcech nadpřirozených (1958) – role: Glorie – prokurista
Zde jsou lvi (1958) – role: Kaláb
Ruka ruku neumyje (1958) (krátký) – role: vedoucí úředník
Letiště nepřijímá (1959) – role: stavitel Solar
Taková láska (1959) – role: tenor
První a poslední (1959) – role: lékař

60. léta

1961 Jarní povětří – role: dr. Benda
1961 Hledá se táta – role: primář kojeneckého ústavu
1968 Niet inej cesty – role: policejní šéf

Televize

1963 Dařbuján a Pandrhola (TV pohádka) – role: stárek Pandrhola
1965 Dva šlechtici z Verony (TV inscenace) – role: Milánský vévoda
1965 Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou (TV film) – role: Valter Taubenstock
1966 Poslední růže od Casanovy (TV film) – role: Giacomo Casanova
1970 Mata Hari (TV film) – role: advokát Pepe Cuvier
1970 Lidé na křižovatce (TV film)
1970 Alexand Dumas starší (TV seriál)
1971 Rozsudek (TV seriál)
1971 Návrat pana Ryšánka (TV zpracování povídky Jana Nerudy z Povídek malostranských) – role: štábní
1973 Hvězda první velikosti (TV film)

Dabing

Pevnost na Rýně (1962) – role: generál Attwood
Pět miliónů svědků (1965) – role: Faltys
Dýmky (1966) – role: Dýmka lordova – lord Edward

Rozhlas

Za život radostný (1950)
Přehlídka (1951)
Bojující Korea (1952) – role: komentář
Afrika I., II. (1953) – role: úvodní část
Vynález zkázy (1958), Jules Verne – role: primářův hlas
Alexandre DumasːHrabě Monte Cristo (1967), Československý rozhlas, dramatizaceː Jiří Zdeněk Novák, režieː Jaroslav Berger; roleː kněz
Molière: Lakomec (1973), Československý rozhlas, překlad: E. A. Saudek, pro rozhlas upravil: Dalibor Chalupa, osoby a obsazení: Harpagon (Stanislav Neumann), Kleant, jeho syn (Vladimír Brabec), Eliška, jeho dcera (Jana Drbohlavová), Valér (Josef Zíma), Mariana, jeho sestra (Eva Klepáčová), Anselm, jejich otec (Felix le Breux), Frosina, dohazovačka (Stella Zázvorková), kmotr Jakub, kočí a kuchař Harpagona (Josef Beyvl), kmotr Šimon, zprostředkovatel (Miloš Zavřel), Čipera, Kleantův sluha (Jaroslav Kepka), Propilvoves (Oldřich Dědek), Treska (Jiří Koutný), policejní komisař (Eduard Dubský) a hlášení a odhlášení (Hana Brothánková), dramaturgie: Jaroslava Strejčková, hudba: Vladimír Truc, režie: Jiří Roll^[3]

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b KOLAČKOVSKÝ, Ladislav. Byl herec Felix le Breux skutečně potomek francouzského šlechtice a hraběnky z Ploskovic?. kolackovsky.blog.idnes.cz [online]. [cit. 2024-02-11]. Dostupné online.
↑ Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 191, ISBN 80-7243-121-8
↑ Molière: Lakomec. Nesmrtelná komedie o lakomci, který nade vše na světě miluje svoji kasičku. Vltava [online]. 2021-01-16 [cit. 2022-01-16]. Dostupné online.

Literatura

Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 193–4
František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 107, 365, 373
Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 86, 89, 404, 437, ISBN 978-80-200-1502-0
Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 20, 23, 28, 32, 43, 54, 59, 77–8, 80, 92, 104, 106–7, 115, 117, 130, 132, 141, 148, 159, 167–8, 170, 171, 175–6, 183, 186, 191, ISBN 80-7243-121-8
Marie Valtrová – Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 12, 260, 267–9, 277, 298, 310, ISBN 80-85625-19-9

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Felix le Breux na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Felix le Breux
Felix le Breux v Česko-Slovenské filmové databázi
Felix le Breux v Internet Movie Database (anglicky)

[:0-1] KOLAČKOVSKÝ, Ladislav. Byl herec Felix le Breux skutečně potomek francouzského šlechtice a hraběnky z Ploskovic?. kolackovsky.blog.idnes.cz [online]. [cit. 2024-02-11]. Dostupné online.

[2] Marie Valtrová: ORNESTINUM, Slavná éra Městských divadel pražských, Brána, Praha, 2001, str. 191, ISBN 80-7243-121-8

[3] Molière: Lakomec. Nesmrtelná komedie o lakomci, který nade vše na světě miluje svoji kasičku. Vltava [online]. 2021-01-16 [cit. 2022-01-16]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]